24 ledna, 2024
All in One
Jaký by měl být domov? Především bezpečný a útulný. Měl by nám poskytnout klid, pohodlí a ideální podmínky pro práci i odpočinek. To je samozřejmé, ale vytvořit v domácnosti správnou atmosféru může být nesmírně obtížné. Jedním z cílů, kterých musíme dosáhnout, je správná teplota v domácnosti. Jak teplý by měl být domov, na čem to závisí, jaké jsou důsledky špatné teploty a jak ideální teploty dosáhneme?
Při položení takové otázky na největším světovém internetovém vyhledávači dostanete hned hotovou odpověď: vhodná teplota v bytě, domě nebo kanceláři by se měla pohybovat mezi 20 a 22°C.
V tu chvíli určitě někteří čtenáři souhlasně pokývali hlavou, někteří se zachvěli zimou a nemálo z nich si v reakci na náhlou vlnu horka rozepnulo knoflík u krku. Koneckonců, tepelný komfort je velmi individuální prvek.
Pokud se začteme do následných výsledků, zjistíme další rozsahy. "American Hertige Dictionary" se shoduje na tom, že pokojová teplota, tedy teplota, při které dosáhneme tepelné pohody, je 20–22°C. "Oxford English Dictionary" však již uvádí, že je to přesně 20°C. Zdroje Světové zdravotnické organizace (WHO) nám naproti tomu říkají, že je to "nejméně 18°C", přičemž horní hranice není stanovena. Francouzská Agentura pro životní prostředí a energetický management (Ademe) má ještě jiný názor a trvá přesně na 18°C, ale zde se dá předpokládat, že jim jde spíše o úsporu energetických zdrojů než o skutečný komfort obyvatel.
Pečlivá analýza všech zdrojů umožňuje prokázat jakoukoli tezi, pokud tato teze spadá do rozmezí 15–25°C.
Optimální teplota v domácnosti je často prezentována jako vědecký fakt, ale není tomu tak, jak ukazuje rozsah neshod mezi jednotlivými zdroji.
Teplota v domácnosti, která nám vyhovuje, závisí především na třech faktorech:
tj. na tom, kdo jsme a co právě děláme nebo chceme dělat. Fyzická aktivita vás zahřeje, čímž vám pomůže vyrovnat se s nižšími teplotami, ale zvýší nepohodlí při vysokých okolních teplotách.
Než přejdeme k tomu, abychom zjistili, kolik přesně by měla být optimální teplota, podívejme se, co se stane s naším zdravím, když se výrazně vzdálíme od své komfortní zóny.
Správná teplota doma je taková, při které se budeme cítit příjemně, naše svaly budou optimálně pracovat a my budeme schopni fungovat bez nepříjemného pocení na čele.
Každý z nás jistě někdy pobýval v prostředí, které je pro něj příliš teplé. I když si v domě nezapneme topení nadměrně, letní slunce to udělá za nás. Za předpokladu, že nepoužijeme správné zasklení a zakrytí oken nebo neinstalujeme klimatizaci v domě.
Prvním příznakem je vždy pocit nepohodlí a únavy. Jelikož jsme teplokrevní živočichové, naše tělo vyžaduje pro optimální chod všech vnitřních procesů určitou teplotu, a proto se ji přirozeně snaží vždy zajistit. V případě přehřátí se spustí ochlazovací procesy.
Jedná se zejména o pocení, které je spojeno s celkovou nepříjemností a někdy ještě horším zápachem. Pocit únavy, nedostatek motivace k činnosti, problémy se soustředěním. Na druhou stranu se může objevit sucho v ústech, které také zvyšuje riziko onemocnění horních cest dýchacích
Lidé s oběhovými problémy mohou začít hromadit vodu v těle, což pro ně může být někdy nebezpečné.
Pokud je teplota v domě výrazně vyšší než naše osobní optimum, nemůžeme spát. Pokud je překročení malé, ale dlouhodobé, kvalita spánku se výrazně sníží. Proces usínání se prodlouží a fáze spánku se zkrátí, takže se budeme probouzet s pocitem ospalosti.
Obrannou reakcí spícího těla na příliš vysokou teplotu jsou časté, nevědomé změny polohy těla. Partner, který se ve spánku vrtí, je někdy účinným argumentem pro kompromisní snížení teploty v ložnici.
Pokud teplota v místnostech, kde se dlouhodobě zdržujeme, aniž bychom se věnovali intenzivní fyzické aktivitě, klesne pod 16°C, tělo se začne bránit. To je příliš nízká teplota. Mějte na paměti, že se jedná o relativní pojem a jiní lidé začnou pociťovat negativní jevy, když je teplota v domě o dobrých pár stupňů vyšší. Zejména pokud se na této úrovni udrží delší dobu.
Na tomto místě je třeba poznamenat, že hovoříme o teplotě o něco nižší, než jakou si sami definujeme jako příjemnou teplotu. Život v chladných oblastech je pro tělo zničující. Výrazně zvyšuje riziko závažných infekcí, zatěžuje kardiovaskulární systém a následný stres může vést k nárůstu duševních poruch.
Denně nám hrozí pouze a stejně jako nachlazení v důsledku sníženého prokrvení kapilár, což ovlivňuje počáteční obrannou reakci organismu. Když je zima, začneme bojovat s bakteriemi a viry, až když se v nás usadí.
Kontrakce cév zvyšuje krevní tlak. Dlouhodobá hypertenze, a to i mírná, zvyšuje riziko závažných kardiovaskulárních onemocnění.
Stejně jako přílišné teplo, tak i přílišný chlad snižuje výkonnost organismu. Je mýtus, že chladné počasí pomáhá hubnout díky zvýšenému příjmu tepla z těla. Skutečnost je taková, že se necítíme dobře, tělo přechází do úsporného režimu, jsme letargičtí, máme špatnou náladu a nechce se nám nic dělat.
Účinek vypnutí organismu je dobře prokázán ve výzkumu inteligence. Testy prováděné v chladných místnostech dávají vždy horší výsledky než v místech, kde bylo dbáno na nastavení optimální teploty.
Příjemná teplota v domácnosti je subjektivní pojem, tj. záleží na tom, koho se na ni zeptáte. Co to znamená v praxi?
Každý pracovník v kanceláři dobře ví, že s příchodem léta začínají spory o nastavení klimatizace. Muži chtějí vždy o několik stupňů méně než dámy. Je to normální a vůbec to nezávisí na oblečení, nebo alespoň ne pouze na oblečení, protože firemní dress code má tendenci tyto rozdíly překlenout.
Nejčastěji uváděné teplotní optimum, 20 až 22°C, odmítají především ženy, pro které je někdy příliš nízké. Vnímání se liší v závislosti na denní době a je dokonce ovlivněno hormony, ale můžeme s jistotou odhadnout, že ideální teplota prostředí pro dámy je v průměru asi o 2 stupně vyšší než teplota, kterou považují za tepelně příjemnou pánové.
Lidé jako teplokrevní živočichové potřebují ke správnému fungování stálou vnitřní teplotu. Tato stálost je velmi konvenční, protože 36,6°C, považovaných za normu, dosahujeme jen zřídka. Obvykle je o něco nižší nebo o něco vyšší, v závislosti na denní době. Ráno může teplota klesnout až na 34°C a to je normální. Intenzivní cvičení kolem poledne ji naopak může zvýšit stejně tak.
U starších lidí je regulace teploty obtížnější. Jejich metabolismus je pomalejší, méně efektivní, takže se jim nedaří udržovat správnou tělesnou teplotu tak jako mladším lidem. Zejména horké počasí je pro ně velmi nebezpečné, ale paradoxně je jejich teplotní optimum vyšší.
Zeptáme-li se seniora, jaká by měla být teplota v domě, pravděpodobně odpoví, že by měla být nízká, protože chce snížit náklady na vytápění, ale cítí se příjemně pouze při 23–24°C. Pro seniora to může být teplota ještě nepatrně vyšší.
Rodiče se velmi často ptají, jaká je nejlepší teplota pro novorozence. Bohužel tradiční odpovědi jsou zde většinou nesprávné, protože říkají, že s malým dítětem je třeba domácnost dodatečně vytápět. To však není pravda.
Jak teplo by mělo být doma s novorozencem? Stejně jako bez něho, nebo dokonce o něco chladnější. Lékaři doporučují 20–21°C přes den a o 1–2 stupně méně v noci. Vyšší teploty jsou jednou z hlavních příčin neklidu dětí a jejich obtížného nočního spánku. Rodiče to myslí dobře, zvyšují teplotu a nechtěně škodí sobě i dítěti.
Na základě toho, co bylo dosud řečeno, je možné uvést orientační tepelná optima pro různé části domu. Ideální teplota v místnostech domu bude vždy záviset na obyvatelích domu, ale naznačit výchozí bod není obtížné.
V kuchyni býváme velmi aktivní a při našich činnostech navíc vzniká velké množství tepla ze sporáku nebo trouby. Proto je nejvhodnější teplota pro různé místnosti obvykle vyšší než teplota v kuchyni, která je 18–20°C.
Ideální teplota v každé místnosti je vypočtena standardně za předpokladu, že budeme v místnosti oblečeni a strávíme v ní delší dobu. Jinak je tomu v případě koupelny. Nastavení optimální teploty musí zohlednit skutečnost, že právě vylézáme ze sprchy nebo vany, nemáme nic na sobě a mokrá pokožka se rychleji ochlazuje. Proto by teplota v koupelnách měla být o 2–3°C vyšší než v ostatních částech domu. Alespoň po koupeli.
Teplota v dětském pokoji závisí na věku dětí. Starší děti mohou být trochu chladnější. Zde je důležité udržovat stálou teplotu pod kontrolou, protože se jedná o obývací pokoj i ložnici. Optimální teplota pro dětský pokoj je 17–18°C, zatímco přes den je to 20–21°C.
Za příjemnou teplotu vzduchu v obývacím pokoji se považuje obecná norma 20–22°C. To předpokládá mírnou fyzickou aktivitu.
Nejzdravější teplota pro spánek dospělého člověka je 16–19°C. Ženy budou spadat do horní části rozmezí, děti do dolní části. Pro starší osoby není ideální teplota na spaní vůbec vyšší než pro ostatní členy domácnosti.
Domov by pro nás měl být oázou, která nás uzavírá před okolím a zajišťuje nám pohodlí bez ohledu na to, co se děje venku. V praxi to nikdy není tak, že bychom se neustále zdržovali pouze v interiéru, takže se naše tělo přizpůsobuje ročnímu období a s ním spojené auře.
Jak se to projeví na teplotě v domě?
V průběhu roku je vlhkost důležitým faktorem. V létě jsme ohroženi nadměrnou vlhkostí vzduchu, protože teplý vzduch je schopen absorbovat velké množství vodní páry. Při mírném poklesu teploty se pára sráží ve formě vody a my pociťujeme nepohodlí.
V zimě se naopak uměle ohřátý vzduch rychle ohřívá a stává se suchým. V důsledku tohoto jevu dochází k vysychání sliznic, což vede ke zhoršení imunitní reakce organismu. Vyplatí se tomu věnovat pozornost, protože chození ven do chladu ještě více snižuje naši schopnost bojovat s infekcemi, což má za následek plodnou chřipkovou sezónu.
Nyní, když už alespoň orientačně víme, jaká by měla být teplota v domě, musíme se zamyslet nad tím, jak jí dosáhnout. Naštěstí to není nijak zvlášť obtížné, pokud máme možnost využít moderní technologie. Existují však i úskalí.
Musíme se zaměřit zejména na tři otázky:
Proč větrání? Protože nejzdravější teplota v domácnosti musí být popsána také z hlediska vlhkosti.
Pokud je vnitřní teplota vyšší než obecné optimum, měla by být vlhkost 30–60%. Pokud je pod těmito hodnotami, měla by být výrazně vyšší a dosahovat alespoň 50%. Nesmí však překročit 90%, protože pak se ze vzduchu sráží voda.
Vytápění domácnosti je nejefektivnější prostřednictvím ústředního vytápění. Využívají různé druhy paliv a zdrojů energie a následně je rozvádějí po budově.
Nejběžnějšími zdroji tepla pro ústřední vytápění jsou:
Všechny mají své výhody a nevýhody, které nejsou relevantním tématem, pokud jde o to, jaká by měla být příjemná teplota v domácnosti. Měli bychom od nich očekávat, že budou dostatečně výkonné, aby poskytly potřebné množství energie k dosažení požadované teploty. Důležitější je regulace teploty, pro kterou je důležitější úspora tepla.
Příjemná teplota v domácnosti je většinou teplota, která je v čase konstantní a stejná ve všech částech dané místnosti. Už víme, že správná teplota v bytě není všude stejná, protože nejzdravější teplota pro spánek a teplota v koupelně, při které nenastydneme, jsou dvě zcela odlišné věci.
Rozhodující je, aby od oken nefoukalo, aby u dveří nebyla znatelně větší zima než ve zbytku místnosti a aby teploměr nastavený dál od radiátoru měl šanci ukázat teplotu, o kterou usilujeme. Abychom toho dosáhli, musíme zajistit, aby řada stavebních prvků byla vzduchotěsná a měla dobré tepelné vlastnosti. Jedná se především o:
Dobře izolované stěny, střecha bez tepelných mostů, izolovaná podlaha, teplá a vzduchotěsná okna a dveře, jakož i garážová vrata s možností Thermo zajistí, že je možné a proveditelné udržovat v místnosti stálou a rovnoměrnou teplotu.
Samostatnou kategorií je správné větrání, které je důležité pro samotnou teplotu v interiéru a je také určujícím faktorem pro vnímaný tepelný komfort.
Navzdory zdání přenáší vzduch jen velmi málo tepelné energie. Je dokonce izolantem, který se používá například v komorách izolačních skel ke snížení jejich tepelné propustnosti. Někdy dokonce říkáme, že je teplý, ale je to suché teplo, takže není příliš tísnivé.
Teplotu v místnosti můžeme vnímat jako příliš vysokou, pokud vlhkost výrazně stoupá, nebo jako příliš nízkou, pokud vlhkost prudce klesá. A údaj teploměru se nezmění.
Aby nám nebylo ani příliš teplo, ani příliš zima, musíme používat účinné větrání, které nám zajistí výměnu vzduchu a vyrovnání vlhkosti. V současné době se používají dva hlavní systémy větrání:
Gravitační systémy jsou jednodušší, obvykle dostačující a nevyžadují žádné další výdaje. Pokud však byla budova zateplena, truhlářské výrobky byly nahrazeny mnohem těsnějšími nebo byla budova přestavěna, nemusí již být dostatečné. Tepelná pohoda obyvatel tím trpí a někdy se může v interiéru objevit i vlhkost.
Větrání lze zlepšit několika způsoby. Jedním z příkladů je jeho přeměna na mechanický systém, dalším je instalace větracích otvorů v oknech.
Je těžké se ubránit myšlence, že optimální teplota v domácnosti je složité téma a že správná teplota v domácnosti je ideál, který je obtížné nejen realizovat, ale dokonce i definovat. Ve skutečnosti to není tak zlé, protože nejlepší teplotu v domě cítíme neustále, a pokud je nám příliš zima, můžeme ji trochu zvýšit, a pokud je příliš horko, můžeme ji snížit. Nejdůležitější je nepřehlížet vliv teploty na náš organismus a náležitě se připravit na to, abychom ji správně zvládali.
Sdílejte
Infolinka: +48 506 998 579 Poplatek za volání podle ceníku operátora.
E-mail:
poczta@ekookna.pl cz@ekookna.pl
Eko-Okna S.A.
Kornice, ul. Spacerowa 4
47-480 Pietrowice Wielkie
NIP: 6391813241, KRS: 0000586067
